Šachy do škol

Vztah šachu k dalším předmětům

Celá řada cvičení na šachovnici má vztah i k dalším vyučovacím předmětům. Velkou výhodou je, že vše se děje hravou formou v duchu Komenského Školy hrou a že děti získávají okamžitou zpětnou vazbu.

Matematika

Zde se šachová cvičení projevují asi nejvýrazněji. S nácvikem pohybu figur se děti přirozeně učí orientovat se v prostoru a přirozeným způsobem se seznámí s pojmy vodorovný (řada), svislý (sloupec), úhlopříčka (diagonála), se kterými se setkají také v geometrii. Při výměnách figur si žáci procvičují porovnávání a jednoduché součty. Vzhledem k tomu, že každá figura má svou hodnotu, získávají tím i základy ekonomické gramotnosti. Okamžitá hodnota figury se pak mění i v závislosti na její poloze (např. kolik polí napadá jezdec uprostřed šachovnice a kolik v rohu ?).

Jednoduché koncovky potom nabízejí výbornou průpravu do základů geometrie. Děti se seznámí s tím, co je čtverec a trojúhelník, naučí se určovat vzdálenosti (např. na kolik tahů se dostane král z h1 na a8 ?).

Šachy jedinečným způsobem rozvíjejí abstraktní, logické a kombinační myšlení a vedou k nácviku zkoumání a porovnávání různých možností.

Český jazyk

Bylo zjištěno, že děti, které se věnují šachu, mají lepší výsledky ve čtení a schopnosti porozumět textu. Zlepšují se také jejich verbální schopnosti. Šachy jsou součástí naší kultury už po mnoho staletí a odkazy na ně obsahují četná literární díla. Při pohybu figur po rovných liniích si procvičují také jemnou motoriku, kterou potřebují při psaní. Tento způsob nácviku koordinace oko-ruka byl využit i při výuce dětí, které byly v tomto směru handikapované.

Výtvarná výchova a pracovní činnost

Kromě již výše zmíněného nácviku jemné motoriky při tahání figurami se děti velmi záhy seznámí s prvky jako je vazba či odtažné napadení, při kterých stojí více figur na stejném sloupci, řadě či diagonále, což posiluje schopnost vnímat linie. Důležité je i naplánování a rozvržení práce a také vnímání detailů v kontextu celku. Šachová souprava sama o sobě může být uměleckým dílem.

Cizí jazyky

Šachová terminologie také obsahuje celou řadu pojmů z cizích jazyků, např. šach (z perštiny – král), zugzwang (z němčiny - nevýhoda tahu, doslova nutnost táhnout), en passant (z francouzštiny – braní mimochodem) či tempo (z italštiny – čas, v šachu se tím většinou rozumí možnost táhnout). To může být využito jako motivace ke studiu cizích jazyků.

Zeměpis

Při použití algebraické notace se děti naučí orientovat v souřadném systému horizontálních řad a vertikálních sloupců. To je výbornou průpravou nejen pro orientaci v mapách, ale třeba i při pohybu v přírodě. Celá řada šachových zahájení je pak pojmenovaná po nějaké zemi či městě.

Obecné


Celá řada vlastností rozvíjených při hře se uplatní prakticky ve všech předmětech. Patří sem především schopnost soustředit se, hledání a posuzování různých možností, kreativita či abstraktní myšlení. Důležité je také promýšlení důsledků vlastních tahů, přičemž dítě se naučí zásadě „nejprve mysli, pak konej“. Při hře se dítě naučí schopnosti rozhodnout se a nést za své rozhodnutí zodpovědnost, přičemž výhodou je, že důsledky svého rozhodnutí pozná velmi rychle.